čtvrtek 19. února 2009

Sólista prezidentem nebo prezident sólistou?

Už dlouho jsem to chtěl nějak okomentovat, ale vždycky mě to zase přešlo. Po dnešním projevu našeho pana prezidenta v Evropském parlamantu už ale opravdu musím. No, nemusím, ale chce se mi a hodně :-)

Náš pan prezident je bezesporu velice chytrý, inteligentní a vzdělaný člověk atd. atd. Kromě toho všeho je také odvážný. Jde sám proti všem. Klobouk dolu před jeho odvahou. To se musí nechat. Ale je tady takové to "ale", které vždycky po akci našeho pana prezidenta vylézá z pod koberce a nedá se ho jednoduše zamést zpět. Jde jen přez něj něco přehodit, ale ono zase potvora vyleze. To "ale" je v tom, že kdyby se takto hrdě a neohroženě prezentoval jako pan Klaus, tak vo tom žádná. Má ALE prezident republiky právo na prezentaci svých ojedinělých (v dobrém i špatném slova smyslu :-)) názorů na mezinárodním fóru? Může si to dovolit? (Když se někdy zkouší prezident převtělit do občana Klause - oddělit se od role prezidenta tím, že teď se vyjadřuje jako "soukromá osoba", mě dojme až k slzám a Švejka by to určitě taky dostalo). Jednoznačná odpověď na tuhle otázku určitě není a co člověk to názor. Můj názor je, že oddělit roli prezidenta od osoby - nositele této role nelze. Prezidentem je 24 h a prezident by měl kopat spíš za tým ČR a nesólovat. Teď nechci říct, že za něj nekope. To ne, dres má dobrej a na správný straně hřiště je taky. Měl by ale víc nahrávat. To je můj názor a teď mě třeba rozervi na kusy milý čtenáři.

Takže je náš prezident sólistou nebo sólista naším prezidentem? To je asi všem jedno, jenom kdyby trochu víc nahrával, to by bylo...

Mlha na Tiefenbachkoglu


Mlha na Tiefenbachkoglu nebyla tak hustá, že by se dala krájet, jak to vypadá z obrázku. Proto sem tenhle bezesporu zajímavý obrázek nedávám. Zajímavý spíš na něm je, že stejně jako v reálu nebylo možné poznat, kde končí sníh a začíná vzduch (pro odborníky: nebylo možné rozeznat obzor). Další neméně zajímavou zajímavostí bylo, že při lyžování v těchto podmínkách se dělá citlivějším lyžařům na zvracení. Těm otrleším je jenom blbě od žaludku. No a poslední naprostou zajímavostí je, že i v počasí, ve kterym by ani člověk ani svý vlastní děti pro pivo neposlal, a i běžný otužilec by bez beranice a spoďárů nevystrčil ze dveří vůbec nic (třeba ani prstíček), tak v tomhlectom počasí tvor druhu lyžař a čeledi alpské lyžuje o sto šest a někdy i o sto pět.